Fyzické pocity
Mám velkou výhodu, protože mě nic nebolí, což rozhodně neplatí pro všechny pacienty s ALS. Často se mě někdo ptá, jestli cítím dotek apod. Všechno cítím jako dříve, snížený cit mám jen na nártech, zřejmě kvůli zkrácení šlach (mívám chodidla natažená jako baletka) a tlaku na nervy. Ale nezhoršuje se to, tak to neřeším. S trochou nadsázky lze říci, že někdy by se hodilo necítit, protože když máte neurologické onemocnění, pořád do vás někdo píchá jehly - EMG vyšetření, akupunktura, odběry krve (většinou na několikrát, když se nehýbete a nemáte žíly) i tepenné, injekce, infuze... Užitečné by bylo cit vypnout, když mě něco svědí nebo tlačí. Pokud mě něco svědí, počkám, jestli to přejde, a když ne, řeknu někomu, ať mě poškrábe. V nemocnici jsem se kvůli tomu budil a nemohl spát i několik hodin, než někdo přišel. Je zajímavé, že doma se to stává výjimečně a většinou spím celou noc. A hlavně se tím pádem vyspí i pečující a může druhý den fungovat. Cit po těle je ale samozřejmě důlež...
Komentáře
Okomentovat