Co bych dělal, kdybych se uzdravil
Kdybych jednoho dne ráno vstal plně zdravý, musel bych pochopitelně řešit mnoho věcí. V prvé řadě bych se rád maximálně věnoval rodině, abych jí trochu nahradil ztracené roky. Musel bych zrušit všechny dávky od státu a vrátit pomůcky. Určitě bych udělal nějakou velkou oslavu s povídáním o svém boji s nemocí. Za léta mé nemoci se hodně míst a věcí změnilo, tak bych je znovu objevoval, děkoval Bohu a radoval se z drobností, které jsem dříve nevnímal. Napsal bych o své cestě knihu a věnoval se ve volném čase ornitologii jako dříve. V neposlední řadě bych se dál snažil pomáhat pacientům s ALS.
Udělal bych ale i zásadní změny. Do vědy bych se už naplno nevrátil, ujel mi v ní vlak už před nemocí a úplně jsem z toho vypadl. Možná bych ale občas někomu pomohl, kdyby byl zájem. Spíše bych uvažoval o práci v sociální oblasti. Mám sice některé vlastnosti, které se pro tuto práci nehodí, ale zase by byla škoda to nezkusit a nevyužít jedinečné zkušenosti. Pak bych vážně uvažoval o jiném bydlení – je totiž pravděpodobné, že něco v bytě přispělo k rozvoji nemoci. Ve srovnání s obdobím před nemocí bych změnil životosprávu – neponocoval bych, nejedl vysoce zpracované potraviny a pokračoval bych se svou současnou stravou i některými doplňky.
Když se podíváme na příběhy reversals (lidí, kteří se částečně nebo úplně z ALS zotavili), můžeme najít prakticky všechny možné kombinace od celkové nepohyblivosti s tracheostomií po prakticky plné obnovení funkcí nebo třeba jen částečné zlepšení po nevýrazné progresi. Už před zotavením (trvá měsíce až roky) zmiňují výrazné změny životního stylu i hodnot. Reversals před onemocněním měli mnohdy vysoké pracovní tempo, hodně stresu a nezdravý životní styl. Po zotavení nezřídka změnili zaměření směrem k pomoci dalším pacientům, dobrovolnictví, osvětě nebo k jiným obecně prospěšným aktivitám. Více času věnovali také rodině nebo duchovnímu a osobnímu rozvoji. Zároveň často zůstali u návyků, které provázely jejich cestu k uzdravení (strava, doplňky stravy, meditace...). .
Představy nebo sny o budoucnosti mohou být pro pacienty s vážnou nemocí velmi užitečné bez ohledu na pravděpodobnost, že se splní. Místo upadnutí do beznaděje je jistě lepší vytvořit si pocit, proč má smysl pokračovat. Vizualizace budoucnosti zvyšuje motivaci, vytyčuje nové cíle a může tak zlepšit i psychiku a jejím prostřednictvím i některé tělesné funkce.
Udělal bych ale i zásadní změny. Do vědy bych se už naplno nevrátil, ujel mi v ní vlak už před nemocí a úplně jsem z toho vypadl. Možná bych ale občas někomu pomohl, kdyby byl zájem. Spíše bych uvažoval o práci v sociální oblasti. Mám sice některé vlastnosti, které se pro tuto práci nehodí, ale zase by byla škoda to nezkusit a nevyužít jedinečné zkušenosti. Pak bych vážně uvažoval o jiném bydlení – je totiž pravděpodobné, že něco v bytě přispělo k rozvoji nemoci. Ve srovnání s obdobím před nemocí bych změnil životosprávu – neponocoval bych, nejedl vysoce zpracované potraviny a pokračoval bych se svou současnou stravou i některými doplňky.
Když se podíváme na příběhy reversals (lidí, kteří se částečně nebo úplně z ALS zotavili), můžeme najít prakticky všechny možné kombinace od celkové nepohyblivosti s tracheostomií po prakticky plné obnovení funkcí nebo třeba jen částečné zlepšení po nevýrazné progresi. Už před zotavením (trvá měsíce až roky) zmiňují výrazné změny životního stylu i hodnot. Reversals před onemocněním měli mnohdy vysoké pracovní tempo, hodně stresu a nezdravý životní styl. Po zotavení nezřídka změnili zaměření směrem k pomoci dalším pacientům, dobrovolnictví, osvětě nebo k jiným obecně prospěšným aktivitám. Více času věnovali také rodině nebo duchovnímu a osobnímu rozvoji. Zároveň často zůstali u návyků, které provázely jejich cestu k uzdravení (strava, doplňky stravy, meditace...). .
Představy nebo sny o budoucnosti mohou být pro pacienty s vážnou nemocí velmi užitečné bez ohledu na pravděpodobnost, že se splní. Místo upadnutí do beznaděje je jistě lepší vytvořit si pocit, proč má smysl pokračovat. Vizualizace budoucnosti zvyšuje motivaci, vytyčuje nové cíle a může tak zlepšit i psychiku a jejím prostřednictvím i některé tělesné funkce.
Komentáře
Okomentovat